VLADIMIR OREL
(9.2. 1952 - 5.8. 2007)
Vladimir Orel vystudoval na Moskevské státní univerzitě teoretickou lingvistiku (1971) a strukturní lingvistiku (1973). Kandidátskou disertaci obhájil r. 1981 (viz 1981d). Do r. 1990 působil v Ústavu slovanských a balkánských studií v Moskvě. Zde také r. 1989 dokončil svou doktorskou neboli tzv. druhou disertaci (viz 1989n; knižně 2000). Paralelně v letech 1989-90 vyučuje historickou lingvistiku na Moskevské státní univerzitě. Po své emigraci do Izraele pokračuje v této výuce i na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě (1991-92). Poté přechází na Univerzitu Tel-Aviv, kde v Ústavu klasických studií vyučuje v letech 1992-97 srovnávací jazykovědu, mytologii a folklór, dějiny písma a také filosofii R. Současně v r. 1994 se v Hartmanově ústavu v Jeruzalémě věnuje biblickým studiím a v dalších dvou letech působí jako visiting scholar v Oxfordu na Wolfson College. Poslední dva roky v Izraeli (1997-99) strávil na Univerzitě Bar-Ilana. Poté odchází do Calgary v Kanadě, kde začíná u Zi-korporace jako ředitel výzkumu a jazykové výuky (2001-02). Po krátkém působení na Princeton University v New Jersey (2001-02), kde pracoval v oddělení testovacích služeb, zakotvil na univerzitách v kanadské Albertě, konkrétně Athabasca University (od r. 2003), Mount Royal College (od 2003), University of Calgary (od 2004), University of Lethbridge (2004-05). Přednášel zde srovnávací jazykovědu, biblistiku, ale též obchodní angličtinu, anglickou literaturu, tvůrčí psaní aj. Od roku 2005 vedl překladatelské centrum při Calgary Regional Health Authority.
Zhodnotit Orlovo dílo není snadné, i když mu byly vymezeny jen tři desetiletí pro tvůrčí práci. Důvodů je hned několik. V první řadě je to mimořádný rozptyl jeho lingvistických zájmů: od slavistiky přes moderní balkánské jazyky k jazykům paleobalkánským včetně fryžštiny, od jejich indoevropského prajazyka k jeho nostratickým kořenům na jedné straně, a od biblické hebrejštiny a analýzy starozákonních textů k afroasijskému prajazyku na straně druhé. Dále obdivuhodná píle, díky níž za sebou zanechal kolem 200 článků a přes dvě desítky recenzí. Především ale 6 monografií, z nichž čtyři představují etymologické slovníky (nenápadný titul "Příručka germánské etymologie" skrývá plnohodnotný etymologický slovník). Nakonec při korekturách 3. dílu jeho "Etymologického slovníku ruštiny" jej zastihla předčasná smrt. Není divu, že při tak nadprůměrné tvůrčí potenci charakterizuje některá autorova díla poněkud kolísavá úroveň. Autorův předčasný odchod pocítí nejvíce slavistika (jeho ‘nový Vasmer’, jak mu říkal, tj. třísvazkový "Etymologický slovník ruštiny" zatím není v Evropě znám) a balkanistika (včetně bádání o fryžském jazyce vzhledem k pravděpodobnému balkánskému původu Frygů), kde zanechal nejvýraznější stopu. Jeho "Albánský etymologický slovník" (1998) představuje především užitečný přehled existujících etymologií, dobře jej doplňuje "Historická gramatika albánštiny" (2000). Do obou publikací autor promítl svůj intenzivní zájem o albánštinu a její místo mezi indoevropskými jazyky. Monografie "Jazyk Frygů" (1997) shrnuje staro- i novofryžskou epigrafiku, interpretaci všech nápisů známých do 90. let 20. st. a odpovídající gramatické komentáře. Předcházela jí série dílčích studií, na nichž se výrazně podílela specialistka na jazyky starověké Malé Asie, Lilija Bajunová. Z indoevropských jazyků se Vladimir Orel zabýval také větví baltskou, germánskou a keltskou. Není mnoho indoevropeistů, kteří se intenzívně věnovali i některé další jazykové rodině. Orlův zájem směřoval k jazykům semitským, v první řadě hebrejštině, a šířeji k afroasijským (semitohamitským) jazykům jako celku. Právě zde jsou však jeho výstupy nejkontroverznější. Na jedné straně díky spolupráci s Olgou Stolbovovou, specialistkou v čadské lingvistice, jejich "Hamito-semitský etymologický slovník" (1995) přinesl celou řadu zajímavých a nových dílčích lexikálních srovnání, zejména semitsko-čadských. Na druhé straně byla hodnota tohoto přínosu snížena nepřesnou transkripcí či překlady, chybějícími primárními prameny, u neliterárních jazyků nutnými, a zejména nesčetnými pseudorekonstrukcemi, formulovanými ad hoc nezřídka na základě dvou nebo dokonce pouze jediného slova. Vážných pochybení se Orel dopustil u kušitského materiálu. Např. východokušitská historická fonetika je díky pracem Blacka, Sasseho a Heineho zrekonstruována docela přesvědčivě. Za prokázanou se má systémová ztráta znělosti (Lautverschiebung) u několika skupin východokušitských jazyků, konkrétně konsoidních, dullay (bez tsamay), yaaku. To však Orel ignoruje a tím svá srovnání automaticky diskredituje. Dalším nedostatkem je masové zahrnutí arabských výpůjček v jazycích berberských, čadských a kušitských mezi cognates. V neposlední řadě chybí odkazy na autory srovnání. Jejich zahrnutí do bibliografie nestačí k určení toho, kdo je autorem konkrétní etymologie. Vedle klasiků, jako byli Erman, Ember, Albright, Calice, Cohen aj., by se slušelo citovat také "Historicko-srovnávací slovník afroasijských jazyků" (Sravniteľno-istoričeskij slovaŕ afrazijskix jazykov, I-III), který začal v 80. letech v tehdejším Leningradě vydávat I.M. Ďjakonov se svými žáky (Stolbova, Belova, Militarev, Četveruxin, Porxomovskj), jehož srovnání jsou v "Hamito-semitském etymologickém slovníku" hojně použita. Naopak, žádná z těchto výtek neplatí pro Orlovo dílo "Příručka germánské etymologie" (2003). Pragermánské rekonstrukce vycházejí ze Zaliznjakova slovníku pragermánských substantiv (Ėtimologija 1963, 1964), jenž je důsledně citován, jakož i stěžejní etymologická literatura ke každému heslu. Klasická práce Torpa a Falka je zde překonána nejen v modernějších rekonstrukcích, ale i v úplnějším lexikologickém záběru. Porovnáme-li přínos "Příručky germánské etymologie" s "Albánským etymologickým slovníkem" (1998), vychází lépe také dílo první, neboť druhý slovník problematizují vysoce subjektivní protoalbánské rekonstrukce autora. Dokud není znám nový "Ruský etymologický slovník", lze konstatovat, že "Příručka germánské etymologie" představuje nejužitečnější z monografií Vladimíra Orla.
Bibliografie
Monografie
1. (+ Olga Stolbova) Hamito-Semitic Etymological Dictionary. Leiden: Brill, 1995 (578 pp.)
2. The Language of Phrygians. Ann Arbor: Caravan Books, 1997 (501 pp.)
3. Albanian Etymological Dictionary. Leiden: Brill, 1998 (670 pp.)
4. The Concise Historical Grammar of Albanian. Leiden: Brill, 2000 (350 pp.)
5. Handbook of Germanic Etymology. Leiden: Brill, 2003 (700 pp.)
6. Russian Etymological Dictionary. Vol. 1. Calgary: Octavia, 2007 (400 pp.)
7. Russian Etymological Dictionary. Vol. 2. Calgary: Octavia, 2007 (400 pp.)
(8. Russian Etymological Dictionary, Vol. 3. Calgary: Octavia, 2008.)
Články
1976
O vostočnoslavjanskix igrax, svjazannyx s kuľtom pčel ["On East Slavic folk games connected with the cult of the bee"]. In: Simpozium po strukture balkanskogo teksta. Moskva: Nauka 1976, 38-44.
1977
K objasneniju nekotoryx ‘vyroždennyx’ slavjanskix tekstov ["Towards the interpretation of some ‘degenerated’ Slavic texts"]. In: Slavjanskoe i balkanskoe jazykoznanie: Karpato-vostočnoslavjanskie paralleli. Struktura balkanskogo teksta. Moskva: Nauka 1977, 318-324.
1978
[a] K istorii razvitija protoalbanskogo *d„- ["Towards the history of the development of Proto-Albanian *d„-"]. In: Antičnaja balkanistika 3. Moskva: Nauka 1978, 37-39.
[b] (+ Kalužskaja, I.A.) Nabljudenija nad otraženiem *5, *E v albanskom ["On the reflexes of *5, *E in Albanian"]. In: Antičnaja balkanistika 3. Moskva: Nauka, 1978, 28-30.
1979
[a] Slav. *udъ. Ėtimologija 1977. Moskva: Nauka 1979, 55-59.
[b] (+ Kalužskaja, I.A.) On the Structure of Substratum in the Carpathian-Balkan Languages. In: Quatrième Congres international des Etudes du Sud-Est Européen. Ankara 1979, 266-267.
[c] Albanskie smyčnye v svete ėtimologii ["Albanian stops from the etymological point of view"]. In: Balcanica. Moskva: Nauka 1979, 109-117.
1980
[a] Ličnye mestoimenija v albanskom jazyke v sopostavlenii s ličnymi mestoimenijami v slavjanskix i drugix indoevropejskix jazykax ["Personal pronouns in Albanian confronted with personal pronouns in Slavic and other Indo-European languages"]. Sovetskoe slavjanovedenie 1980/5, 87-91.
[b] Balkanskie ėtimologii 1 ["Balkan etymologies 1"]. Slav. *ocьtъ. In: Antičnaja balkanistika Moskva: Nauka 1980, 46-47.
[c] Slav. *jьzokъ. In: Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Moskva: Nauka 1980, 338-342.
[d] (+ Kalužskaja, I.A.) I.-e. *e v albanskom ["PIE *e in Albanian"]. In: Antičnaja balkanistika. Moskva: Nauka 1980, 28-29.
1981
[a] K ėtimologii serb. blá´vōr, rum. balaur, alb. bullar ["Towards the etymology of Serb. blá´vōr, Rum. balaur, Alb. bullar"]. Vestnik Moskovskogo Universiteta. Filologiia, 2, 1981, 72-76.
[b] (+ Gindin, L.A. & Kalužskaja, I.A.) K voprosu o sostave substratnogo fonda jazykov balkanskogo areala ["Toward the question of the substratum level of languages of the Balkan area"]. Balkanskie issledovanija 7. Moskva: Nauka 1981, 247-253.
[c] Otraženii arxaičnyx čislovyx modelej v nekotoryx slavjanskix tekstax ["Reflexes of archaic numeric systems in some Slavic texts"]. In: Struktura teksta-81. Tezisy simpoziuma. Moskva: Nauka 1981, 55-57.
[d] Sostav i xarakteristika balkanoslavjanskix jazykov. Moskva: Institut slavjanovedenija i balkanistiki (Ms. - Referat kandidatskoj dissertacii).
1982
[a] Proisxoždenie albanskoj imennoj fleksii v svete slavjanskix i drugix ie. dannyx ["Origins of the Albanian nominal inflexion compared with Slavic and other Indo-European data"]. Sovetskoe slavjanovedenie 1982/3, 92-96.
[b] K rekonstrukcii drevnealbanskix akcentnyx otnošenij (v sopostavlenii so slavjanskimi i drugimi ie. jazykami) ["Towards the reconstruction of Proto-Albanian accentual system"]. Sovetskoe slavjanovedenie 1982/5, 83-90.
[c] K gipoteze o frakijskix reliktax v bolgarskoj appelativnoj leksike ["On the hypothesis of Thracian vestiges in Bulgarian vocabulary"]. Ėtimologija 1980. Moskva: Nauka 1982, 56-64.
[d] Balkanskie ėtimologii 5: Južnoslav. *sarъ ["Balkan etymologies 5. SSlav. *sarъ"]. In: Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Moskva: Nauka 1982, 290-293.
[e] (+ Gindin, L.A. & Kalužskaja, I.A.) A propos de la composition du fonds de substrat des langues de l’aire balkanique. Zeitschrift für Balkanologie 18/2, 1982, 127-133.
[f] (co-authored) Problem of the origins of the substratum vocabulary in Balkan languages. In: Balkanskie issledovanija. Moskva: Nauka 1982, 247-253.
[g] (+ Gindin, L.A.) Rannye ėtnojazykovye kontakty slavjan na Balkanax i leksika južnyx slavjan ["Early ethnic and linguistic contacts of Slavs in the Balkans"]. In: Razvitie ėtničeskogo samosoz...
ukrhuman